Mateřská: handicap pro ženy?

Lucie

Lucie

Proč se neptáme, zda je mateřská/rodičovská profesním handicapem obecně? Právě proto, že ji využívají ve většině případů ženy, a to z nich dělá z hlediska zaměstnavatele „rizikové“ zaměstnance. S touto otázkou nás vlastně předběhla debata kolem dělení mateřské, tak jak se rozpoutala po zveřejnění Desatera Oranžového klubu minulý měsíc. V souvislosti s rozložením mateřské dovolené mezi oba partnery je možné říct, že pokud nedojde k tomu, že by si rodiče dělili hlídání svých dětí zhruba napůl, bude kariérní postup žen i nadále brzděn. Dva měsíce, které by s dítětem strávil otec, tak neodstraní diskriminaci žen.
Samostatnou kapitolu tvoří obtíže, kterým čelí některé ženy (a někteří muži) vracející se po rodičovské do práce. Na svou původní pozici mají nárok, pokud nastupují ihned po skončení mateřské dovolené (a nečerpají tedy rodičovskou). Pokud se vrací po rodičovské, nemají už nárok na své původní místo, ale na místo, „které odpovídá jejich pracovní smlouvě.“ Podle jednoho svědectví ze soukromé právní poradny, to v praxi může probíhat i tak, že zaměstnavatel pracovní smlouvu interpretuje velmi vágně. Z pozice office manažerky se v tomto případě stane recepční. Když tuto pozici odmítne s tím, že původní náplni práce neodpovídá, odchází (bez nároku na dostupné). Mnohé a mnozí se rozhodnou své právo soudně nevymáhat, což má v důsledku negativní dopad na ostatní, protože tato praxe zůstává bez sankce.
Na závěr, trochu optimističtěji: mateřská je nejen handicapem, ale také příležitostí, jak pro ostatní ženy, tak pro muže… nováčci na pracovním trhu, mohou například díky mateřské najít první zaměstnání. Smlouva na dobu určitou má své nevýhody, ale je to i příležitost, začít hned po vysoké pracovat a získat ty zkušenosti, bez kterých vás jinak do práce nevezmou…

host

Petra Kaděrová

Petra Kaděrová

Mateřská/rodičovská bezesporu přináší rodiči spoustu pozitivního a mrzí mě, že o tuto možnost je (obvykle) muž-otec ochuzen. Dalo by se sice diskutovat o její délce. V každém případě, doba, kterou rodič stráví na mateřské/rodičovské by měla být individuální dle potřeb rodiny a dětí zvláště a bez ohledu na to zda trvá šest měsíců či čtyři roky.
V současnosti sama osobně zakouším, jakým stigmatem se mateřství může stát na pracovním trhu. Přesto, že mateřství a matky bývají historicky i kulturně shodně oslavovány, ve světě byznysu je tomu přesně naopak. Návrat do práce skýtá v sobě několik problémů. Prvním je samotná práce, zejména v případě, že žádnou nemáte. Dále jsou to děti, ne tedy děti jako takové, ale ono pojímání mateřství a nahlížení na něj v rámci společnosti (na prvním místě by stále měla být pro ženu rodina a děti). Za další je zde dnes neustále diskutovaný problém s nedostatkem mateřských škol či jeslí. O platových rozdílech nejen mezi muži a ženami, ale také mezi ženami před mateřskou a po, ani nemluvě.
Přitom jsem přesvědčena, že mateřství/rodičovství pomáhá rodičům rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti, které zajisté nejsou na škodu a mohou být přínosné i pro svět byznysu. Jsem přesvědčena, že současné nastavení naší společnosti staví ženu-matku do velice těžké pozice, protože z oslavovaného mateřství činí handicap, který jí ztěžuje skloubení role matky s dalšími společenskými rolemi. Žena-matka tak musí hodně bojovat, aby získala dobrou práci a ještě byla za ní dobře ohodnocena, aby mohla taky někdy myslet na sebe a své potřeby a být třeba i trochu sobecká.

host

Annamária Tóth

Annamária Tóth

Ano. Samozřejmě bych mohla mou odpověď omezit na toto a říct, že mateřská dovolená je handicapem pro ženy – ale je to složitější, takže zřejmě budu muset říct: „Ano, ale.”

Mutterschutz je německé slovo, které se vztahuje k prvnímu období mateřské dovolené. V doslovném překladu znamená něco jako „ochrana matky.” Je důležité, že ženy mají nárok na ochranu ze zdravotních důvodů před porodem i po porodu. Zároveň by tato ochrana měla (teoreticky) bránit diskriminaci žen kvůli těhotenství.

Ovšem déle trvající mateřská/rodičovská dovolená skutečně může být handicapem pro ženy: ženy často s dítětem zůstávají doma „přirozeně.“ Vykonávají tak aktivity spojené s jejich pečovatelskou úlohou a zajišťují chod domácnosti. Navíc, vyřazení z pracovního procesu na 1 až 3 či více let by poškodilo kariérní růst kohokoliv, nejen žen. Příkladem, který toto ilustruje je i moje matka, která znovu nastoupila do práce po 15 letech v domácnosti. I když si během té doby dodělala PhD, její plat zdaleka neodpovídá její kvalifikaci. V genderových studiích jsem se naučila, že nerovnosti mezi pohlavími jsou nejlépe vidět v tzv. „genderově zatížených“ situacích, což jsou situace, ve kterých by působilo zvláštně, kdyby si v nich vyměnili role muži a ženy. V případě mé rodiny se zdálo logické, že má matka, z pozice sekundárního živitele rodiny, opustila zaměstnání a následovala otce za jeho prací do zahraničí. Často jsem se zamýšlela nad tím, jak moc „logické“ to skutečně bylo, ale ani zpětně si nedovedu představit, že by se v mém příběhu obrátily role.