Jste unavení zacyklenými debatami o kvótách? Došly vám argumenty? Nevíte, jak reagovat na výhrady zastánců/odpůrců kvót? Následující přehled poslouží jako inspirace pro Vaši příští debatu. Jak říká Jana Smiggels Kavková: „Pro kvóty jsou typické dvě věci: za prvé to, že spolehlivě fungují, a za druhé to, že je nikdo nechce.“ Dodávám k tomu, že je to téma, které každého rozčiluje, ale zároveň se k němu chce vyjádřit.
KROK 1: ujasněte si, zda obě strany sdílí definici kvót
Kvóty: podpůrná opatření nebo pozitivní diskriminace?
Co jsou kvóty? Slova jsou důležitá. Jejich zastánci považují kvóty za podpůrná opatření (affirmative action), odpůrci pravděpodobně za pozitivní diskriminaci (positive discrimination) či zvýhodněné zacházení (preferential treatment). Kvóty se vztahují na skupinu, jejíž reprezentace je podprůměrná. Cílem je rovné zastoupení a odstranění diskriminace. Kvóty se nevztahují pouze na ženy. Nejdříve byly použity v šedesátých letech v USA v souvislosti s diskriminací Afroameričanů ve veřejných institucích. Pohlaví bylo do antidiskriminačního seznamu přidáno až v roce 1967 a ocitlo se tak vedle rasy, náboženství a národního původu. Podpora méně zastoupené skupiny – v případě genderových kvót – žen, je odůvodněna kompenzací předchozí diskriminace.
KROK 2: zjistěte, na jakou oblast se mají kvóty vztahovat
Není kvóta jako kvóta
Je důležité specifikovat, na které oblasti se mají kvóty aplikovat. Má jít o prostředek, jak donutit politické strany, aby ve volbách prezentovaly kandidátky s vyrovnaným zastoupením obou pohlaví? Bavíme se o státní správě a státních institucích, které by „měly jít příkladem“ soukromému sektoru a zajistit srovnatelnou reprezentaci mužů i žen? Přejeme si zajistit, aby se ženy podílely na řízení nejdůležitějších podniků kvůli jejich dopadu na společnost? Specifikovat, o jakých kvótách je řeč, může zásadně usnadnit Vaši debatu. Pro zarytého odpůrce kvót v dozorčích radách mohou být přijatelné zipové kandidátky do místních zastupitelstev… Začínat diskuzi na společném minimu, na kterém se ještě shodneme, je příjemnější než na sebe střílet z různých stran barikády.
KROK 3: nepředpokládejte znalost
Možná, že proti Vám sedí někdo, kdo kvóty nesnáší, a právě proto se účastnil panelu o kvótách na nedávném Kongresu žen a zná nazpaměť návrh evropské směrnice (řekněte mi o něm!). Pokud ne, tak nepředpokládejte znalost. Vyhnete se tak pocitu frustrace. Jinak také klidně můžete zjistit (po půl hodině zapálené diskuze), že Váš oponent je přesvědčen, že evropská směrnice povede k povinnému přejmenování podniků Novák & syn na Novák & dcera. Detaily jsou důležité. Věděli jste, že návrh Evropské komise se týká nevýkonných představenstev a dozorčích rad společností kótovaných na burze s více než 250 zaměstnanci a s obratem nad 50 milionů eur ročně? Směrnice zavazuje podniky k definování strategie, díky které bude do roku 2020 v dozorčí radě 40% žen. Opatření mohlo však být i přísnější – v současné podobě se týká asi 5 000 firem v EU z toho jen 15 v České republice, a nezahrnuje výkonné rady a představenstva, ani manažerské pozice. Pro některé je navíc otázkou, zda se skutečně jedná o kvótu, když v radách nejsou místa „rezervována“ pro ženy. Sankce v případě nedosažení 40% zastoupení žen stanoví každý stát sám. V Norsku může být daná společnost zrušena na základě nedodržení principu rovného zastoupení. Po takovém uvedení do kontextu může mít debata o kvótách fundovanější charakter (i když ČR stejně tuto směrnici nepodpořila).
KROK 4: debata je skvělá, užijte si ji (když už nemůžete vyhrát)
Zde jsou některé argumenty, které při diskuzi můžete použít. Často jsou organizovány ve vzájemné návaznosti, PRO a PROTI kvótám. Kde se podařilo zjistit, uvádím též zdroj.
1. Základní argument zastánců kvót: argument spravedlnosti a rovnosti
-
PRO KVÓTY : Ženy tvoří 50% populace, odpovídající podíl žen na rozhodování je otázkou spravedlnosti. Základním argumentem je tedy princip spravedlnosti a rovnosti. Kvóty jsou prostředkem umožňujícím ženám a mužům podílet se na rozhodování o věcech, které se týkají celé společnosti.
(z dokumentu sdružení Fórum 50% „Kvóty a další opatření pro vyšší zastoupení žen v politice,“ 1. vydání, strana 8)
…od toho je dobré se odpíchnout, pokud jste zastáncem kvót, pokud ne, doporučuji se tomuto argumentu vyhnout (upřímně, těžko se proti němu něco namítá).
2. Kvalifikace a kompetence
-
PRO KVÓTY : Kvóty se vždy týkají kandidátů se stejnou kvalifikací a schopnostmi. Více než 60% absolventek vysokých škol v ČR jsou ženy. To, že ve výsledku se ženy na řízení nepodílí, znamená neefektivní investici do vzdělání a nevyužití potenciálu ve společnosti. Navíc v odpověď pochybovačům vznikají napříč EU seznamy kompetentních žen, jako tento který si klade za cíl genderově vyrovnanou Evropskou komisi.
-
PROTI KVÓTÁM : Pomocí kvót se do řídících funkcí a do politiky dostanou ženy, které nejsou dost dobré. Studijní výsledky nejsou totéž jako schopnost rozhodovat se a vést kolektiv.
3. Politika jako mužská záležitost
- PROTI KVÓTÁM : Ženy se do politiky nehodí, je to mužská záležitost.
-
PRO KVÓTY : Počet žen v politice nejprve musí dosáhnout určité úrovně, aby si na jejich přítomnost společnost zvykla. Je to spojeno i s procesem socializace, v rámci které je úspěch u žen často hodnocen negativně, zatímco u mužů pozitivně. Zároveň uvolnění těchto stereotypů může zmírnit tlak, který je vytvářen na muže, kteří musí uspět.
4. Přirozené vs. vynucené rovné zastoupení + existence alternativ
- PROTI KVÓTÁM : Vývoj ukazuje, že ženy se postupně dostávají jak do politiky, tak na řídící funkce. Rovná práva nám již zajišťuje právní rámec, nechme přirozený vývoj, aby doladil také vyváženou reprezentaci. Alternativu na kvóty představuje například Klíčové hnutí Táni Fischerové, které bez zákonné povinnosti sestavilo zipovou kandidátku. Podle Marie Marvanové je alternativou také: školení žen, jejich posílená solidarita a síťování (Akademie žen, přednáška Genderová problematika, 21.3.2013).
- PRO KVÓTY : Bez kvót bychom čekali 150 let, než dospějeme k vyrovnanému zastoupení obou pohlaví. V soukromém sektoru, v představenstvech sedí 91,1% mužů. Kvóta tedy nezasahuje v situaci, kdy je poměr například 70:30, ale spíš 90:10. Kvóta uspíší již existující trend.
5. Ženský styl řízení
- PROTI KVÓTÁM : Ženy se do politiky nehrnou. Nechtějí se potýkat se špinavostmi. Politika je pro ženy příliš dravá. Ty, které již v politice jsou, se chovají jako muži.
- PRO KVÓTY : Sociologické studie ukazují, že dokud není dosaženo alespoň 30% zastoupení dané skupiny, tato se bude vždy chovat jako menšina. Pokud tedy chceme vidět „ženský styl,“ je třeba zajistit, alespoň 30% zastoupení žen. Moc rozděluje ty, kteří jsou znevýhodněni. Osamocená žena v mužském kolektivu přijme dominantní chování, protože musí hrát podle nastavených pravidel, a zároveň nebude nutně podporovat příchod dalších žen ze strachu před ztrátou exkluzivního postavení.
6. Ekonomická výhodnost a očekávání spásy
- PRO KVÓTY: Ženy přinesou do řízení podniků a do politiky jiný styl, nová témata a méně korupce. Existují studie, které prokazují souvislost mezi zastoupením žen v rozhodovacích pozicích a mírou korupce – více žen – méně korupce. Podniky s větším zastoupením žen manažerek méně krachují a více prospívají. Mnozí doufají, že ženy se také postarají o „ženská témata“ jako je péče o děti – ať už při zřizování podnikových školek nebo při legislativní práci. Specifická témata by tak odrážela odlišnou životní zkušenost mužů a žen. Ženy v politice by také mohly důsledně dbát na studium dopadů jednotlivých opatření na obě pohlaví (viz. Důchodová reforma, která znevýhodňuje ženy oproti mužům – studie Radky Dudové, SOÚ AV ČR).Dalším argumentem tohoto typu je, že smíšené kolektivy pracují lépe, efektivněji a jsou inovativnější (Fórum 50%, strana 9). V souvislosti s finanční krizí a krachy bank se spekulovalo také, zda by k nim došlo, i kdyby Lehman Brothers byli Lehman Sisters? (Literární noviny, 10/5/2013, strana 7).
- PRO KVÓTY, ALE : Rovnost znamená přítomnost stejně špatných žen jako špatných mužů: Anna Kárníková, vědecká pracovnice Fridrich Ebert Stiftung: „Nesouhlasím s esencialistickými argumenty, podle kterých ženy budou lepší, méně zkorumpované a přinesou do politiky ženský cit […]. Myslím si, že ideálu dosáhneme ve chvíli, kdy bude v politice stejný počet dobrých žen jako dobrých mužů, nebo chcete-li stejně špatných žen jako špatných mužů.“ (Literární noviny, 10/5/2013, strana 7). S tímto souhlasí i Petr Pavlík z Gender studies (FHS UK) a doplňuje: „Otázka reprezentace je klíčová. Ekonomická výhodnost je argument přesvědčovací.“ (Konference Genderové kvóty a směrnice Viviane Redingové, MDA, 24/6/2013)
… příznivci kvót pak mohou dále debatovat mezi sebou – co když jednou studie prokáže, že pro firmu není smíšený kolektiv ekonomicky výhodný? Je v pořádku tento byznys-argument používat, dokud nám hraje na ruku?
7. Narušení solidarity, ztížení pozice žen
- PROTI KVÓTÁM : S kvótami dojde k narušení vzájemné solidarity. Socioložka Jiřina Šiklová v knize rozhovorů Bez ohlávky radí ženám „nebuďte pro kvóty, protože, ty, které se na ně někam dostanou, vám pak půjdou po krku, protože budou muset dokázat, že na to mají.“ O stigmatu spojeném s kvótami a o opovržení ze strany mužů, se kterými se budou ženy muset potýkat, mluvila na Kongresu žen také starostka Prahy 2, Jana Černochová. Kvóty by přinesly větší průkazné břemeno pro ženy ohledně jejich kvalit. Tentýž názor zastává i Jana Bobošíková, z politické strany Suverenita: „Ženy, které se někam dostanou na kvóty, jsou stigmatizovány, musí ještě víc dokazovat své kvality, a jsou terčem posměchu.“
- PRO KVÓTY : V českém kontextu se jedná o hypotetickou spekulaci. Za zkoušku to stojí. Na Konferenci Genderové kvóty a směrnice Viviane Redingové mimo jiné zaznělo, že v zahraničí se obávané snížení solidarity nepotvrdilo, a že některé úspěšně ženy ostentativně připomínají, že právě ony jsou výsledkem kvót. Kdyby kvóty nebyly, na své současné pozice (kde se ukázaly jako zcela kompetentní) by se nedostaly.
8. Duch českých tradic
- PROTI KVÓTÁM : Kvóty jsou možná přijatelným řešením v zahraničí, ale není vhodné bezmyšlenkovitě kopírovat cizí model. Jdou proti duchu českých tradic. „V severských zemích byli muži stále ve válkách a na dobyvačných výpravách. Ženy zůstávaly ve vesnicích a mají tedy tradičně zkušenost se správou majetku. Proto kvóty lépe odpovídají jejich kultuře.“ Marie Marvanová, Akademie žen, přednáška Genderová problematika, 21.3.2013
- PRO KVÓTY : Argument týkající se tradic odráží jistý strach ze ztráty národní autenticity, se kterým se těžko polemizuje, jelikož je hodně subjektivní. Inspirace fungujícími prostředky ze zahraničí by neměla být předem zatracována.
… pokud už máte v této fázi dost debaty o kvótách, máte možnost odbočit a rozvinout debatu na téma: „Co jsou české tradice.“
9. Roman Joch
- PROTI KVÓTÁM : „Ve svobodném státě nic nebrání ženám vytvořit si čistě ženskou kandidátku.“„Existují 3 složky státu: zákonodárná, výkonná a soudní. V prvních dvou mají převahu muži, ve třetí ženy. Proč nikdo nevolá po kvótách pro muže v soudní složce?“„Měly by národní parlamenty zavést povinné kvóty v soukromé sféře? Neměly. Ta je soukromá od toho, že je, ehm, soukromá. Jacíkoli lidé, muži i ženy, nebo jen muži či jen ženy, se mohou sdružit v soukromé firmě nebo v politické straně a na základě svobody sdružování si ustavit vedení, jaké chtějí.“
-
PRO KVÓTY : Reakce snad jen otázkou: proč by ženy měly vytvářet jen ženskou kandidátku? S jakým programem?
Argument opírající se o genderové převahy v jednotlivých složkách moci: za prvé, žen je v soudní složce pravděpodobně více proto, že zastávají méně placená místa. Pro srovnání by bylo dobré porovnat počet soudců a soudkyň. Zatímco na ČR připadá 61% soudkyň, nachází se převážně na nižších instancích. Na Nejvyšším soudě tvoří pak 23%. Poměr u Ústavního soudu je 10:5. (ČSU, Zaostřeno na ženy a muže, 2012)
Autor komentáře přehlíží ve své poslední výtce, že návrh kvót Evropské komise se týkal jen 15 firem v ČR, a to těch kótovaných na burze atd. atd. Nejde tedy o to, že jakákoliv firma například o 3 zaměstnancích by musela naplnit 40% kvótu pro podreprezentované pohlaví.
… všimněte si, jak komentář, který se zdánlivě odráží od návrhu směrnice Evropské komise, míchá všechny typy kvót a plynule přechází od zastoupení žen v dozorčích radách největších společností ke kvótám pro všechny firmy. Čím absurdnější argumentace, tím méně konstruktivní debata. Podstatou debaty se pak stane uvádět na pravou míru nepodložená a zkreslená tvrzení.
10. Sociální inženýrství
- PROTI KVÓTÁM : Kvóty porušují svobodu pro vlastníky firem a zaměstnavatele. Kvóty jsou nepřípustným zásahem státu do společnosti, je to sociální inženýrství.
- PRO KVÓTY : Jde o to, zda souhlasíme, že se jedná o legitimní zásah státu v zájmu demokratického fungování společnosti. Vše může být viděno jako sociální inženýrství. Michaela Marksová Tominová připomíná, že zavedení 4. roku rodičovské dovolené s cílem udržet ženy déle mimo pracovní trh bylo také jistou formou sociálního inženýrství a dnes se zdá být součástí české tradice dlouhé rodičovské.
11. Útlak mužů
- PROTI KVÓTÁM : Vždyť je to nefér vůči mužům. Při přijímacím řízení dostane přednost žena, i když oba kandidáti byli stejných kvalit a zkušeností.
- PRO KVÓTY : Nejedná se primárně o ženu, která dostane přednost, ale o zástupce podreprezentovaného pohlaví. Jedná se o korekci dosavadního znevýhodnění, jde o vyrovnání reprezentace. Kvóty tak mohou v budoucnu chránit také muže.
12. Spor lidskou přirozenost
- PROTI KVÓTÁM : Ženy se angažovat nechtějí – jak jinak vysvětlit, že na jednání bytového družstva se vždy sejde mnohem více mužů, vybavených mandátem od manželek „jdi tam a zastupuj nás“?
… toto je velmi komplexní téma, které přesahuje otázku kvót. Jestli Vám nevadí, že se diskuze stočí na to, co je typicky ženské a typicky mužské, a jaké role mají obě pohlaví ve společnosti zastávat, tak do toho. Pro začátek se můžete opřít o existenci a vývoj genderových stereotypů (v minulosti se třeba pochybovalo o inteligenci žen vzhledem k jejich menšímu mozku). To, že žena vyšle muže na schůzi, může jednak znamenat, že sama přebírá stereotyp, nebo také, že má podle výzkumů zhruba 4x méně volného času než muž.
KROK 5 pro pokročilé: zkuste zjistit, co je za tím
Jak je vidět, debata o kvótách může trvat hodně dlouho. Cílem tohoto příspěvku bylo utřídění některých argumentů. Po jejich vyčerpání se možná nakonec ukáže, že příklon ke kvótám, případně odpor k nim, je hodně intuitivní a subjektivní záležitost a že si nejprve utvoříme názor a pak až pro něj sbíráme potřebné argumenty. Věřím, že upřímná snaha o artikulaci toho původního subjektivního argumentu, bude oceněna na obou stranách diskuzního stolu.
A s jakými dalšími argumenty pro/proti kvótám se setkáváte Vy?
Pingback: Černochová, Dienstbier a typicky mužská vlastnost: ješitnost | Thinkgender.eu