Už jen samotný termín kvóty vyvolává bouřlivé reakce. Dle odpůrců zavedení povinných kvót pro ženy, jež jsou podreprezentovány jak v politice, tak i ve vedoucích funkcích státních i soukromých podniků, by takováto praktika znamenala porušení principu rovnosti občanů. Odtud už jen krůček k zavedení povinných kvót pro ostatní minority ve společnosti… Na tento argument, který má bohužel ve společnosti velikou ozvěnu, je třeba nahlížet jako na scestný! Ženy nemůžou v žádném případě být považovány za minoritu, jelikož představují více jak 52% světové populace. Dá se tedy říct, že ženy jsou většinou, která je znevýhodněná vůči vládnoucí mužské minoritě?
Dle mého názoru jsou kvóty pro ženy na vedoucích pozicích potřebné. Proč? Jelikož formální rovnost mezi muži a ženami existuje v Československu od roku 1920. O 93 let později jsme jako společnost stále ještě nedospěli k rovnosti skutečné. Domnívám se tedy, že není již dále možné spoléhat se pouze na vývoj společnosti! Právě ukákonění kvót, jejichž respektování bude právně vymáháno, by mohlo napravit tuto historickou chybu a přispět k „opravdové“ rovnosti mezi pohlavími v Česku a ve všech ostatních evropských zemích.
Vštípení kvót pro ženy na vedoucí pozice v politice i všech ostatních strukturách společnosti do českého právního řádu nesmí být však chápáno jako pozitivní diskriminace. Pozitivní diskriminace, oxymoron a pouze nepřesný překlad anglického termínu affirmative action, dává kvótám velmi pejorativní nádech.
Na konec bych velmi rád dodal, že i když mi kvóty přijdou nezbytné, je třeba je vnímat jako pouze dočasné řešení- napravení chyby jež stále ještě přetrvává v naší společnosti. A kolik času bude potřeba? Doufejme, že méně než 93 let…
